Anotace: ...
Přivřená víčka,
po duši pohladí borovička
větvička míru a slunce
jenž na líčkách ti couvá
snad kočíčí víra
zabalená ve svetru
ti posílám zdáli
za ta slova
zářící kometu
...ještě dneska... :-) Zuzana
16.01.2010 22:39:00 | susana načeva
touha, víra, naděje,
život bez nich smutný je...
15.01.2010 06:56:00 | nejsembásník
City jsou prostě přirozenost, samozřejmost života... je to cosi, co je nás součástí, bez čeho nelze žít, být... prostě se s tím už rodíme, je to jako gen... co nám nikdo neodpáře.
14.01.2010 08:00:00 | NikitaNikaT.