Anotace: někdy je prázdný ráno ještě horší než večer plný bolesti
Vstal jsem, vstal jsem brzy,
vrátil jsem se do svojí reality,
chvíli na to vstaly slzy,
nenávidím to tady!
Usnul jsem na to,
a sen se mi zdál,
byla jsi tu,
kousek opodál..
Přímo u mně doma,
a v tom snu jsem tě objímal,
byla jsi má,
vím, že jsem se usmíval.
Držel jsem tě pevně,
chtěl jsem tě ochránit,
proč jsem se stejně,
musel probudit?
Na dně.
Nedokážu tě nenávidět,
to mi sakra nejde!
Nestojím o tvou lítost,
stejně na mně nesejde.
Z tohohle člověka zahojí snad jen čas...ale i to se někdy nestane... Co ale můžu říct určitě je to, že na tobě určitě záleží..;) Bude líp;)
08.02.2010 16:42:00 | Dev_LATea_princess
Neexistují slova útěchy na tenhle druh bolesti. Snad ti trochu pomůže víra v to, že TOHLE jsme aspoň jednou zažili všichni. A taky je dobré vědět, že ti s tím vůbec nikdo nemůže pomoct, musíš spoléhat na vlastní síly. Přeju ti jich co nejvíc. J.
08.02.2010 11:59:00 | Jana M.