Anotace: .
Jízlivost času v unylém pohybu
smutně vleče se jak těžce padající sníh.
V srdci svém smutně hloubám
a přemítám každý svůj hřích.
V srdci mém se štěstí nenalézá
smutná hudba v něm smí pět.
V těchto pocitech utápím svůj čas
a v melodii smutné hudby začínám snět.
Akord smutku zahrán byl čistě a jasně.
Libozvučný tón smutný je jak krajina širá,
smutná duše mé srdce sžírá
a obličej v dlaních svírá.