Zahozený život?

Anotace: o tom co hodnotu nemá

Otevřít oči nebo jít spát,
před sebe se zadívat,
do budoucnosti, přežívat,
nadarmo všechno proklínat.

Pomíjivostí každýho dne,
někdy se dusím na dně,
i pod vlivem chemie,
je po mně.

A vím, že tak to být nemá,
ale má ústa jsou dál němá,
o co se ještě snažit mám,
je na nic pro sebe žít, sám.

A při jediným probuzení,
bolí mě každý odloučení,
nevěřím, že se něco změní,
když v duchu vítám tvoji tvář.