V posteli ležím sám,
nemohu usnout,
v hlavě myšlenky mám,
nemohu na chvíli zapomenout.
Kdybych mohl aspoň na chvíli mozek vypnout,
nemyslet na Tebe,
nejde to,musel bych jedině chcipnout,
a dívat se na Tebe z nebe.
Nesnaším to přemýšlení,
Nesnáším ticho,
Nesnáším hluk,
Nesnáším všechny lidi,
Nesnaším trýznivou samotu,
Nesnáším celý tento svět,a zároveň ho miluju,
jako Tebe.
Že je ta básnička hezká, to už asi víš, tobě ale musí být hodně smutno, když takhle píšeš. A navodilo mě to na jednu otázku, nemusíš odpovídat, ale možná tě zaujme...Víš, jaký je tvůj smysl života?
02.04.2006 18:27:00 | Aaliyan
nesnášíš si lásku přát
snad nebudeš si nikdy lhát
někdo na světě tě má rád
snad ona..
19.02.2006 19:46:00 | Ayla