Doušky upíjím studnici starých časů
hlavou zní výkřiky bolestných hlasů
klubíčko schoulené zašlou špínou žalu
po pás v brodící vodě plné kalu
ztracené roky lemují cestu cest
život odnesl činy velkých gest
odpustit druhým stopy raněných dnů
odplavit můry nočních snů
bílá obálka zalepena skrytým přáním
čekání nové pouti s věrným milováním
ahoj culíkatá ta zpáteční má štávu kdybys byla odsud pozval bych tě na kávu!! A slušnejch lidí žije opravdu málo jsou to výjimky ale díky za ně svým zpusobem jsou z jiné planety!!Nás všechny ovládly márkety a blbý keci politiků než ty jejich keci radši erotiku ale ze vzduchu člověk nezaplatí to co člověk potřebuje proto mě motivuje psát o těch sráčkách lid v plačkách potřebuje naději!§§
Zdraví pepa čech jak se ti líbila něha četlas!!
23.03.2010 19:39:00 | pepa čech
Má číslo 88,
to je vyrovnání,
na všechno bolavé - splněná patří přání...
je jako čtyřlístek a spojení dvou srdcí...
na všechna zranění - teď čistá láska přeci!!
:o)
je hezké, že zrovna tahle básenka je v pořadí
osmdesátá osmá...
23.03.2010 17:45:00 | Cecilka
Ťuky,ťuk - že by buchal holka,kluk???Hm,jsem přišla na čumendu:-)Fakt moc hezky píšeš!
23.03.2010 16:58:00 | susana načeva
Je z minulosti,tak smutnění dosti!Ted´ jaro prohřeje ti kosti a lásku v srdci otevře dosytosti!:-)
23.03.2010 10:20:00 | modrá...
zase další pěkná culíku ST!!
23.03.2010 07:55:00 | xoxoxo