XII. (sbírka Temnoty)

Máš světlo ? Dej mi ho, podej mi je!
Tápu jak slepec, bloudím bez cíle
Jdu ve vichřici, v bouři zběsilé
já slepec snů a blázen harmonie

Mé zlo je snění. Co je poezie?
Železná košile,
až do duše ostny zarylé
crčí z nich rudé kapsy nostalgie

Blázen a slepec, bloudím hořkou zemí
a cesta dlouhá zdá se mi
a jindy krátká naopak

Vrávorám od nadšení k agónii
a nesu, co lze unést jen tak tak.
Což neslyšíš jak kapky stesku bijí.