Sněhově bílá
Andělská perutě
Svatozář co na chvíli skryla
Duši člověka
Co odešel raději na kutě
Na chvíli spát
Na chvíli hledat lepší svět
V ironii snů a reality
Hledat bílá křídla, utajené city
Možná šel jen bokem v klidu nechapat
Dvě bílá křídla
V jedné sladké osobě
Co perou se a prosí
O pohlazení o klidné dny co jdou tu po sobě
Andělské slzy teď dlaně smrtelníku rosí.......
...a přesto se k němu utíkám, aby mi jeho ruka bílá moje slzy stírala a navracela klid...
05.04.2010 18:35:00 | Lota
Nolíí..krásná..Andělská
A smutná, co nám pořád na
duši zůstává,jako plačící
rána...
PS: :-))
05.04.2010 17:40:00 | Kett
prolíváme slzy..andělů..a Ti, co umí plakat..žijou opravdový a citlivý život..a slzy..nemusí být jen se smutkem..a Andělé..hřejí uvnitř každého z nás..kdo je přijme s láskou..
05.04.2010 17:06:00 | Agniezka