Anotace: ...
Za zvuků poslů boha Poseidona,
Bytosti na Olympu se kají.
Za vřískotu ptáků, letí.
Ona.
A kapky deště ji obtékají.
Kapky deště a proudy myšlenek…
Mizí v jejím klíně -- pryč.
Být milenkou Apaté,
milenkou milenek.
I milenkou Dia. „Křič!"
Stvořena z rukou démona Háda,
A levého prsu samotné Héry.
Ona. Krásný polobůh, však - padá.
Někam hluboko do stratosféry.
10.05.2010 22:59:00 Zasr. romantik
Píšeš málo, ale dobře. A to je lepší než kdyby to bylo naopak! :o))
08.04.2010 16:14:00 uživatel smazán
Nebudu lhát, když napíšu, že je božská :-) Někdy se zdá, že máš boha/poloboha přímo před sebou a než si to uvědomíš - tak tě opustí. Asi si jich máš prostě jen vážit a nezjišťovat blíž, co doopravdy jsou.