.............

Ve větru ztracená naděje a víra
kterou už žádná dlaň nesesbírá

ostré střepy ledových ker
a prázdné oči bez jisker

do ztracena hledí

po zešedlých stěnách
procházkou v pavučinách
marně naslouchám

ztraceným slibům
a písni
jež zněla kdykoliv
když
byl člověk v tísni

tanec ve svědomí
stíny pod lampou
otisk po obraze
zachyceného štěstí

ztratil se v čase

kdesi
na předměstí...

.........

kde na minulost se zapomíná
a tulipány na kamenech kvetou

někde

kde žít se dá

s jednou větou

s jedním pohledem

s jednou písní

..........

v objetí milovaného člověka...

(vítr utichá......)