Tak ráda pláčeš
Tak ráda pláčeš
Pod kopyty březích srn
svíjela se pátá ranní
a z plešatých dubů
hýli počítali laťky plotů
s okousanými hřbety
od sněhových čepců
...a ty máš v dlaních popel z Pompejí...
manželky rybářů
osaměly s kávou
a nultým úhlem na nástěnných hodinách
aby se žmolky v očích
věštily dnešní budoucnost
z hrnců
od bramboračky
...a ty máš v dlaních sůl Aralského jezera...
na náměstí houslista
přehrával po sté osudovou
a žebráci
se zataženými břichy
přestali měnit
rosu ve víno
...a ty máš v dlaních slzy štvaných šelem...
první bledule zas padly
do zajetí váz
aby agonií bezmoci
křivily páteře pouličních lamp
a do kohoutkové vody
vykrvácely svou nevinnost
...a ty máš v dlaních šupiny korálových ryb...
tak ráda pláčeš pro cizí příběhy
a zaslepená
nevidíš
hrůznou krásu svítání
tvé ulice
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... kdykoliv ...
... ... ... pokud se ti zachce ...
můžeš rozšířit svůj svět .... do nekonečna ...
a nebo jej zredukovat na svůj pokoj,
okno a výhled do ulice ...
ovšem kde je hranice mezi snem a skutečností
... flirtem a láskou ... ?
***- ... je ale smutná pravda,
že realitě přičítáme velký význam ..
svázáni slepě ... idiotskou konvencí ...
16.04.2010 10:23:00 | HarryHH
ty mě znáš?:) ne, teď opravdu! krásné, jakobys mi četl moje myšlenky a hodil je na papír, tím se staly tak kontrastními, že jsem byla nucená pochopit...já nikdy plakat nepřestanu!:) protože ta ulice...tam se nikdy nestmívá;)
takže tleskám, parádní je tahle věc;)
15.04.2010 00:17:00 | Lizzzie
Ráda si k Tobě chodím pro pocit, Tvé básně jich dávají tolik...! Tedy díky za to :)
14.04.2010 19:42:00 | ziriant
Ráda si k Tobě chodím pro pocit, Tvé básně jich dávají tolik...! Tedy díky za to :)
14.04.2010 19:42:00 | ziriant
Líbí se mi, jako vždy... Tvé básně mě něčím dráždí a něčím uklidňují, ale nedokážu to přesně specifikovat. Pokaždé je to pro mne příjemný zážitek, díky i dnes...
14.04.2010 13:35:00 | labuť
