Duše bez světel
Duše bez světel
Jde zabít vlastní tělo
/ač je to neodpustitelný hřích/
kulkou prohnat čelo
/nevidíš, jak na ústech mrzne smích/
do žil vpustit dávku jedu
/každé umírání asi hodně bolí/
to si představit nedovedu
/v slzách rozpouštíme krystalky soli/
proč nejde zabít vlastní duši
/aniž bychom poslali tělo do pekel/
zjizvené ji to nesluší
/a ty rány nedělá ostrá čepel/
vždyť jen tak málo stačí
/mít otevřené srdce bez podmínek/
vše bylo by jinačí
/láska nezapadla by do vzpomínek/
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Zabít duši v těle? Vznikne hmota bez naděje a láska náleží duši, myslím si, na mou duši :-)
25.04.2010 08:13:00 | Kars
kdyby to šlo,
obě duše vyprat do běla,
a začít znova,
zkus poprosit anděla...
24.04.2010 16:51:00 | nejsembásník
Kdyby nebylo radosti, bolesti, smutku, lásky a ztrát, nevznikaly by tak krásné básničky...
24.04.2010 09:12:00 | labuť
Nic necítit,žádnou bolest,radost,smutek,štěstí-byli bychom strašně chudí a nemohli bychom básnit,bez pocitů by to nešlo.
23.04.2010 21:11:00 | CULIKATÁ
