Předmluva:
V čase minula chvíli,
kdy mohla by
TEN VLAJÍCÍ STAV VÍLY!
ale ovládly ji obavy.
--------------------------------------------------------
Tlukoucí ticho tišící výkřiky ze tmy,
posuzujíc pomíjivost všech smyšlených plánů,
na útěku obklopujíc se zdmi,
nenávist k dcerám všech králů.
Zamčené brány k vysněným snům,
nedosažitelná paleta krás,
nechuť podléhat sladkým slovům,
v hlavě znějící jeho hlas.
Odpověď v bublině,
jež nikdy nepovstane hlukem dál
a klíč litující gumový ráj,
odmítá hadovitě rozpřáhlé nože
a nutkavé pocity bezmoci.
Nikdy nepřizná mrakodrapy spodních slov
deroucích se skrz kouř.
i přes zamčenou bránu
se dá ke snům dostat
vše se dá nějak obejít
jen člověk nesmí přestat
vše se dá přelezt, přeskočit
ale nepodlízat...
26.04.2010 19:25:00 | JohnyD.