Invalida

Anotace: život na vozíku - krutá realita

INVALIDA

Nemůžu chodit, nohami hýbat,
v nohách už nemám žádný cit,
Bože můj pomoz mi, nemohu dýchat,
ta bolest je ostrá jak břit

Už nikdy nebudu chodit, však nechci soucit,
mé nohy jsou jako z kamene,
být invalidou je hrozný pocit,
Ty se jen dotkneš mého ramene

Říkáš mi budu s Tebou v těžké chvíli,
postarám se o Tebe,
já však už po svých nedojdu k cíli,
dívám se pouze do nebe

Ptám se Boha, vstanu ještě?
dáš mi šanci poslední?
venku vidím kapky deště,
čekám až se rozední

Z vozíku chci uniknout,
chci se zase postavit,
chci konečně procitnout,
svoji chybu napravit

Ač se snažím ze všech sil,
už nebudu chodit,
zbývá ještě hodně mil,
tak se začnu modlit