Marný

Šílím a blázním,
moc o sobě nevím,
netřeba se namáhat,
sám si tělo pohřbím.

Byl jsem plný lásky,
nadějí a snů,
teď jen drhnu citů zbytky,
a stovky prázdných dnů..

Jsou už předem napochodu,
a já už tu nejsem,
snad ani fyzicky tu nebudu,
ať pokropí mě zem.

A moje staré sny,
ať si na prach shoří,
v očích mám odlesk vlastní viny,
zas bolest se mi dvoří.

Klepu se, svíjím a pomalu teču,
na tenhle svět už nemám,
jen jeden krok a všemu uteču,
už nebudu sám..

Srdce jsem tu rozdal,
teď cítím se tak prázdný,
nakonec o něj nikdo nestál,
tak jsem skončil marný.