Bože přes maminku.. vracíš,
mi snad mojí hříšnou zlobu?
mě ano..ji né prosím,prosím..
na kolenou k nebi hledím.
Nechci pohřbít anděla,
cožpak nevídíš kolik radosti,
dává lidem a dávala,
jsi zapšklý či trpíš nenasytností?
Z rakoviny v těle tolik děr,
jak bys zásobník vystřílel..
vrat mi moje zemské nebe,
to co existuje,žije a nezebe!
Na bělostných křídlech další..
další černá skvrna..proč?
Rakovina je jak červotoč?
to tvé nebe..jest mi stále menší!!
Někdy se mi stane že kliknu chci něco říci,objeví se ten bílej obdelníček a mě dojdou slova protože se mi zdají málo
17.07.2010 11:52:00 | Divoženka1
Dum spire spero /dokud dýchám, doufám/
vztek od bolesti nepomůže
jen modlitbu a přání nech rozhořet
oč větší intezita, o to menší běd
Tvé lásky k ní nechť pryští kužel...
14.07.2010 14:02:00 | šuměnka
Beruško ani nevíš jak s tebou cítím,zažila jsem to a bohu jsem dala ještě horší jména.
Ale ještě máš naději
ta umírá až poslední
s maminkou buď teď raději
vnes světlo tvé do jejích dní
smějte se, bavte se stále jen
ať krásný každý je váš den
jděte spolu i chladnou rosou
a zažeňte tu svini s kosou !
27.06.2010 22:29:00 | Iv
Až se mi dech tají, moje rty šeptají
neboj se nemoc ji nezkolí
láska každou nemoc zahojí
mamince buď pevnou oporou
a Bůh tě vyslyší s pokorou
26.06.2010 23:51:00 | carodejka
Moc smutné, ale jde vidět, že jsou to tvé pocity, vypsat se z nich pomáhá. Maminka s tebou zůstaně, to je v jiné formně:-)
24.06.2010 13:48:00 | sluníčko sedmitečné