V chladné místnosti krčíš se v rohu..
V chladné místnosti krčíš se v rohu..
V chladné místnosti krčíš se v rohu,
ruce sepjaté, smutně se modlíš
k Bohu.
Mokré vlasy
objímají tvou tvář,
sedíš v rohu ale nic z toho
co tu je neznáš.
Nic si už nepamatuješ,
ubrečený obličej si
vodou oplachuješ.
Studená voda,
smývá krvavé slzy,
neboj se, dočkáš se, už brzy.
Znovu si klekla a ruce sepjala,
to v co doufala, odpuštění od Boha
nakonec dostala...
ruce sepjaté, smutně se modlíš
k Bohu.
Mokré vlasy
objímají tvou tvář,
sedíš v rohu ale nic z toho
co tu je neznáš.
Nic si už nepamatuješ,
ubrečený obličej si
vodou oplachuješ.
Studená voda,
smývá krvavé slzy,
neboj se, dočkáš se, už brzy.
Znovu si klekla a ruce sepjala,
to v co doufala, odpuštění od Boha
nakonec dostala...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Každej je svůj originál... kdyby to napsala jinak, byla by to zas jen další šedá báseň...
18.10.2010 22:12:00 | Jeronym.
Ten třetí odstavec je takový kostrbatý a ten konec se mi zdá trochu uspěchaný. Myšlenka je dobrá jen bych to zakončila něčím jiným a taky ti nesedí počty slabik, ale ne to všem se dá zapracovat :) ...tudíž si nevšímej mé kritičnosti a piš dál ;)) pěkné
05.07.2010 11:01:00 | no.signal