Slova křičím do tmy volám tak o pomoc,
volám a křičím tak noc co noc.
Není větší marnosti než žít,
žít v představách pouze snít.
O všem co krásné je a pomíjivé,
o dotecích co jsou tak konejšivé.
Však dotýká se mě pouze měsíční svit,
ale i pro ten moment stojí za to žít.