Lístky slunečnic....

Sedící nahý a přesto v šatu
Oděný do lístků slunečnic
Kolik život nám může dát matů
Kolikrát milión nezmění
V nemoci vůbec nic

Jen prázdné křivky halí se do lístků
Hledajíc lidskou spásu
Kolik pak utrhl člověk si čtyřlístků
V naději, že štestí z nich
Dá jeho životu hledanou krásu

Na těle rozfouká pár lístků poslední vánek
Do všech to světových stran
I na chladný žulový kámen
S popelem na rukou přeji Vám už klidný spánek
A u svíčky zašeptám do větru „ Ámen.....“