Ženy mohou létat

Stála na vysoké skále.
Sama ve středu bouře.
Zoufala si stále.
Z nešťastné lásky má veliké hoře.

Vítr ovanul jí tvář,
vyfoukal z očí slzy,
nad hlavou z vlasů zář,
z okraje skály skočí brzy.

Ještě stále přemítá,
zda sílu na to má.
Přišla o ženicha
svou duši hlubině zaprodá.

Mladá žena vzduchem letí.
Poryvy bouře její tělo uchvátí
Šedá skála jí na poslední cestě provází,
a ostré kameny si mladé tělo chytí.......

Jako by se nic nestalo.
Na skálu dál slunce svítí.
Jen jednu mladou ženu srdce bolelo.
To něco, se pod skálou třpytí.