Pro jeden okamžik
Pro jeden okamžik
Viděla jsem padat hvězdu a
na chvíli jsem si přála ,
zůstat na tom místě.
Pro hvězdy , pro tmu, pro přání.
Zatoužila jsem prožít život,
vidět ho v zářících barvách.
Přála jsem si ,aby hrála melodie,
která by mi ukázala cestu.
Prosím , ukažte mi směr,
kterým se mám zítra vydat.
Nebeské červánky přinesou vítr
a ten mě snad posune dál.
Pohlédni na tu hvězdu,
padá tak se jí zkus dotknout.
Udělej to pro mě , staň se andělem.
Prosím...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Musím souhlasit s kolegou WW níže - po formální stránce není tomuhle dílku co vytknout. Jenomže volný verš - i když se to může zdát jednoduché - nejsou jenom náhodné slova poskládané za sebou, musí je něco vázat, nějaká nit, kterou by měly být ingredience právě jako cit, úhel pohledu, nějaká vnitřní "melodie"... Z některých děl to proudí, z některých ne, ale nevěš hlavu - dá se to procvičit jedině tréninkem. Z tohohle dílka je patrné, že se o to pokoušíš, ale zatím to má asi význam jenom pro tebe. Pokus se příště, aby to mělo význam nejen pro tebe, ale i něco "obecného" ;) Budu držet palce.
19.08.2010 22:56:00 | J.U. Ray
...volný verš...dobře napsáno, po této stránce není co vytknout...poezie by ale měla přinést i něco navíc...
emoce, pocit smutku, radosti, nezvyklého pohledu na dané téma, neočekávané rozuzlení...to je věcí vývoje autora...máš velmi dobrý základ a to je dobře...změna příjde s přibývajícími zkušenostmi...jsi mladá a to je tam cítit, to je dobře...tak piš a ono se to vyčabří
...přeji úspěch :)
11.08.2010 12:47:00 | WAYWARD
