Špinavá hrdost

Anotace: Venku řádí bouře a je tma. Stačila první věta a pak už to jelo samo.

Utop se v slzách, pikový králi,
tví vojáci v polích padli,
a už se nezvednou,
a zatím co kárový král své vojáky chválí,
ne, tohle tví vojáci skutečně nezvládli,
ale než tvé dny navždy zešednou,
poslouchej mě chvíli, králi,
kdo poslal je do kruté války,
bez možnosti vítězství,
oni za tebe umírali,
a tys na to hleděl z dálky,
hleděls na to neštěstí,
mohls to zarazit, králi,
mírem, který země spojí,
navždy,
jenže tvá hrdost stála v povzdálí,
poručila k boji,
a ty dopustil ses vraždy,
a to bylo špatně, králi,
a tys to věděl,
a přece,
svědomí tě nyní výčitkami halí,
žes jen seděl,
a nechal své vojáky utopit se v krvavé řece.