V očích mám už jen ten strach.....
V očích mám už jen ten strach.....
Anotace: nevím jestli je to básen je to spíš myšlenka, ale ani úvaha to není, je to žal :-( maminka je už s tatínkem v nebíčku, 12.8. naposledy vydechla a já byla u toho na ten den nikdy nezapomenu, :'( ale hlavně že neměla bolesti a já byla s ní, nebyla sama :'(
Dívám se na tvůj profil a je mi smutno,
ač se držím, stejně slzy tečou dál po mé tváři
a já ani nevím co říct, co napsat, nebo i dělat,
maminko tak moc mi chybíš!
Víš já si myslela, že to bude snadné,
když tě nenechám odejít samotnou,
ale tvůj poslední nádech i výdech
mám pořád před očima.
A pak jsi vypadala, že už jen spíš.
Dokázala jsem to, říkala jsi, že každému se to
nepovede a mě se to povedlo, byla jsem u tebe
mluvila jsem na tebe a i držela za ruku, chvílku
před tím. Já vím, už necítíš nic,
snad jen zodpovědnost za nás děti,
ale my jsme už dospělí a musíme jít dál,
i když nevěřim, že já to dokážu, bez tebe :'(
Raději bych se o tebe starala do své smrti
a několikrát denně přebalovala, jen kdyby
ses opět nadechla. Miluju Tě a nikdy nepřestanu!
Teším se, až se zase sejdeme a i s tatínkem
a pak nás už nic a nikdo nerozdělí!
Moc mi chybíš, věděly jsme to obě, už kvůli tvým očím.
Kvúli tomu smutnému pohledu, já vím, že
jsi bojovala jen kvůli mně!
Pořád vidím ten strach v tvých očích, starch o mě,
a ta vysící otázka ve vzduchu:
„Co s tebou bude?“
Četla jsem v tvých očích a strašně se bála,
měla jsem strach, že ten den přijde brzy
a taky, že přišel :-(
Nemám už tatínka a nemám už ani maminku.
Mám jen strach, pro koho teď mám žít?
Mám strach, že bez vás to nezvládnu!
Já vím, že jste pořád se mnou,
cítím vás, ale den ode dne je to horší
víc mi scházíte a víc propadám depresi,
mám strach, že tuhle pouť vůbec nezvládnu!
Miluju vás a moc se bojím toho,
co když potom nic není?
To vás už nikdy neuvidím?
Miluju vás oba a moc mi scházíte,
a bez tebe mami je to totální prohra!
Mám strach, že se už nikdy s vámi nepotkám,
nepolíbím, nezasměji a ani vaše pohlazení už neucítím.
Byli jste, jste a vždy budete moje životní lásky
a můj důvod k životu a proto mám strach,
že bez vás tu pouť nezvládnu :'(
Kde jste?
Mám strach, bojim se, co když přijde bouřka?
Kdo mě schová pod deku?
A kdo mě teď utěší?
V očích mám už jen ten strach.....
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Labando, někdy je opravdu moc těžké postavit se na vlastní nohy, věř, že každý si tím prošel, ani já nebyla, nejsu výjimka... Labando, až bolest pomine, zůstane jizva, aj ta za čas vybledne. Vzpomínky Tě poženou dál. Nande oporu, přítele, partnera, který Ti rád se vším pomůže, s životem aj láskou, rád bude Tě provázet na cestě osudu.
Labando, čas nevrátíme, lidé, bohužel nemládnou a život... ach ten život... není věčný :´o( Až podaří se Ti maličkost, až budeš mít z ní radost a zjistíš, že aj totok Tě dokáže pohánět... jsi na dobré cestě k velkému štěstí a spokojenosti. Vím to, znám to... co si sama neuděláš, to nemáš... samozřejmě... jsou ještě přátele, neodmítni jejich ruku, až ju podají
Držím Ti palušky a zde... jsme všecí s Tebou
Upřímnou soustrast. NN
03.09.2010 22:50:00 | NikitaNikaT.
Posílám pohlazení a... slova jsou zbytečná, znám, na tuhle bolest je člověk sám. Čas ji zmírní...
21.08.2010 11:13:00 | Kapka
Láska je cesta,která nemá konce.
Všechno má svůj proces,tak jak život a jeho příběhy.
Je to normální a přirozené,začínáš popíráním,následují pochybnosti,vyjednávání kdyby byla možnost,může následovat hněv,obvinování ,deprese,pak přijetí s realitou a uzdravení.Všechno chce čas,nic neuspěchej a někde se nesekni.Máme tě rádi!
18.08.2010 23:05:00 | Danger
maminka bude držať isto nad tebou ochrannu stáž, nechcem aby si bola smutná a už vôbec aby si plakala Labandička..
17.08.2010 22:18:00 | Lucerna
Maminka zůstane navždy s tebou, posílám pohlazení, vím jak to bolí, neplakej...
17.08.2010 18:13:00 | carodejka
Ta bolest je nezměrná..a ten strach znám
vím jak je v tu chvíli člověk sám
hladím tvé šrámy..Jani
a věz že maminka je s Tebou pořád..v srdci.
17.08.2010 12:48:00 | Mbonita
Byla, je a zůstane tu s Tebou... v Tobě, okolo Tebe... navždycky... rány se zahojí a krásné myšlenky zůstanou... Byla-li jsi s ní dokonce, odcházela šťastná...
17.08.2010 08:54:00 | labuť
Janičko jsi moc statečná žena a maminka Tě hlídá,je s Tebou,ač už ji nevidíš.A
je na Tebe určitě velmi,velmi pyšná.Drž se holčičko,ať vše zvládneš.
17.08.2010 04:52:00 | CULIKATÁ
Poslouchej vítr, vnímej šumění stromů, běž na místa, která jste měli rádi ...jsou všude kolem Tebe ...ve vzpomínkách ...v Tobě samotné ...jsou tady, i když je nevidíš ...zvládneš to ... pro ně ... pro sebe samotnou ... hodně síly... Všechno má v životě svůj smysl, i když se Ti teď zdá, že je to jedna velká šílenost ...drž se ...
17.08.2010 02:44:00 | Bambulka
