Jak vůl jsem čekala na...

Jak vůl jsem čekala na...

Anotace: To mi zase ruplo v bedně:-)Napsala jsem to teď a bez rozmýšlení:-)Moje pocity na jednu událost.

Jak dlouho jsi toužila zažít?
Jak dlouho jsi držela pomstu v sobě?
Kdy jsi si přála prožít?
Kdy jsem dopustila přidat se k tobě?

Máš na tváři červánky,
krev už nemáš červenou.
Bílá jako duch
,černá jako smrt.

V koutě jsem čekala na tebe,
snad jsem jak vůl čekala na nebe.
Nechci už dál jít ve tvym stínu,
slunce nesvítí na tvou stranu.

Po nebi už netoužím,
já ho totiž mám.
Na mráčcích a s harfou,
čekám na tvoje pokání.
Autor Toda, 19.08.2010
Přečteno 319x
Tipy 5
Poslední tipující: Jozef Bojanovský, tato22, CULIKATÁ, Sweet KiWi
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí