Žebračka

Anotace: ***

"Jen malý kousek bezelstného citu
vložte mi někdo tiše do dlaně..."
Zoufalou prosbu denně za úsvitu
čítáváš v očích dívce bezbranné.

Nežádá přátelství, nehledá lásku-
obé jsou více než dokáže snést.
Tvář svoji schovává v důstojnou masku,
duše však plazí se ve špíně měst;

a škemrá o soucit, trochu pochopení,
třeba i kousek němé lítosti,
nezištný úsměv, letmé pohlazení,
co na chvíli ji ze tmy vyprostí.

Maličký kousek tepla ze soucitu
kdyby jen mohl ve dlani ji hřát...
Snad v chladné záři měsíčního svitu
nemusela by vposled usínat.

Jen malý kousek člověčího tepla
beze slov vtiskněte jí do dlaní.
Jskřička drobná v oheň snad vzeplá
a dívčí sny zkřehlé zachrání...