Anotace: Moje první báseň. Akorát nevím, jestli se to dá za báseň považovat.:-))
Svítá.
Dívej se, jak slunce vstává.
Pohladí tě po vlasech.
Dotkne se tvých tváří.
Osuší ti slzy.
Svítá.
Nebe zčervená.
Zežloutne.
Zmodrá.
Obloha hoří.
Svítá.
Slunce pase beránky.
Na nebeské louce.
Tráva se koupe
v ranní rose.
Svítá.
Vše je pryč.
Jen tvé kroky
zazní tichem
Naposledy.
Svítá.
03.06.2007 11:37:00 Judita
...a co když už to lepší nebude...
...ale...co když jo...jsme přece holky zvědavé!
21.05.2007 07:21:00 Daniel S.
V Haiku se moc nevyznám, nikdy jsem to nezkoušel... tak to nebudu komentovat. K této básni mám jen jednu věc. Není to báseň. Je to jen volný záznam mšlenek, který není na řádce, ale ve sloupci. Zkus schválně tu báseň přepsat normálně na řádek a dej ji někomu přečíst. Nikdo to za báseň považovat nebude. Naopak báseň se musí poznat i kdyby se psala na plakátě diagonálně. To nesouvisí s rýmováním, nebo s obsahem, to souvisí s tvorbou verše, s gradací, napětím, rytmem. Báseň, i když se nerýmuje, musí mít rytmus. Ta tvoje nemá.
16.04.2007 23:05:00 airelle
beznaděj je ale cítit až v poseldní sloce,a ani bych to nenazvala beznadějí,spíš že nevíš kudy kam..