Proč pláčeš?

Neplač, drahá neplač, i když hruď ti svírá strach,
poběžíme spolu a poplujem na vlnách.
Neplač, drahá neplač, nač roníš slzy své?
Vždyť odpuštění dojte i ten kdo zabije.
Proč tiskneš ruku svou ke chladné ruce mé?
Proč tiskneš ke mně dlaně v stisku sevřené?
Zmítá s tebou jako démon, strachu, zloby ďas!
Po druhé už nemůžeš! Už jednou zabilas!
Neplač, drahá neplač, ale kaj za hříchy své!

... Vždyť odpuštění dojde i ten kdo zabije.