Matka noc...

V chladné noční záři měsíce,
jež mrazí tělo, hřeje duši,
kdy smutně slzy kanou na líce,
a mučí mě víc než vůbec tuší.

Sny se rodí v hloubi duše,
smutkem protkal je náš stín,
a ty pak, temné skvrny tuše,
ulpí v nás jak těžký splín.

Naděje mizí s mraky z rána,
pokud vůbec je, je v tmách,
a krutá hra je už dávno vzdána,
i ďábel nad ní rukou mách…