Jdi za svým hlasem

Poznal jsem svět,
co voní jak květ.
Stačí o něco stát,
ale nesmíš se bát.

Myslet dopředu
většinou dovedu.
Nevím co je to lhát,
občas dostanu mat.

Co nejdál od lidí já chtěl jsem být
a v divoké přírodě navěky žít.
Nepotřebuju panelák, nájemní byt
a ženu, co víc chce pro sebe mít.

Dál nemusím snít,
našel jsem klid.
A nemusím lhát,
víc chci se smát.

Jsem polárník, co žije mezi Inuity,
samotář, co ztratil lidské city.
Spokojen životem, láskou sytý.
Je nám lhostejno, kam se všichni řítí.

Našel jsem svět,
co voní jak med.
Zdejší mám rád.
Co víc si přát?