Anotace: Jiříkovi...
Po krásném stoupání přišel na zem pád,
tvrdě sem dopadl, člověk, co měl moc rád.
Miloval, odpouštěl... co víc si přát?
Kéž by mu ten druhý uměl pochopení dát.
Leží tu zraněný, už nikdy nebude se smát,
na tomto místě bude zítra pomník lásce stát.
A já k němu půjdu za nás dva růži dát...