Blondýnka
Blondýnka
Anotace: Tuhle jsem napsala jako muž...někdy se mi v mužském rodě lépe píše...je smyšlená a nezakládá se na pravdě...to jen, aby nevznikl dojem, že jsem na holčičky :-))
Řekla mi, že má hnědé vlasy
a já jí nevěřil,
má blondýnka byla půvabná.
Zeptal jsem se na barvu očí,
na pomněnky, co kvetly u vody
a ona řekla, že její oči nemají barvu
a komu se do nich dívám.
Smála se a řekla, že to bolí.
A já ji nechápal.
Řekla, že chce zemřít
a já jsem se jí smál.
Zemřela a já chodím s pomněnkami
- s kytkami bez barvy a tvaru na její hrob,
kde leží fotografie dívky s kaštanovými vlasy a šťastným úsměvem.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Básnička je to opravdu smutná. Obdivuji jak se dokážeš vžít do mužské role a jak dokážeš pochopit a hlavně trefně popsat to že muži občas osudově nepochopí.
08.11.2010 23:59:00 | Rada
Tvá básenka zaléza pod kůži a plíží se k ozvěnám srdečním. Opravdu smutně podané, ale velice nápadité. ST!***
08.11.2010 09:47:00 | NikitaNikaT.
Moc se mi to líbí, já se nikdy do muže nepřevtělím. Chválím, že je z toho stejně cítít ženská emoce.
07.11.2010 11:44:00 | kryndy
