Anotace: Zase jedna z mnoha depresí...nebo snad vyjádření svých přání ?
Navěky umřít bych chtěl,
abych neudělal už nic špatně.
Svatý pokoj bych měl
a cítil bych se možná šťastně.
Teď sedím si tu a piju colu,
smutné písně poslouchám.
Snad setkáme se ještě spolu,
temným slovům smrti naslouchám.
Venku padaj vločky sněhu
jak rád bych vločkou byl.
Já nepocítil tvojí něhu,
jak rád bych řekl,
žes ten poslední člověk co mi zbyl.
Už není času...bože!
Rozhod jsem se pro věčný,dlouhý sen.
Popadl jsem rukojeť nože,
snad nenaruším smrtí svou tenhle krásný den.
Pocitům rozumím až moc dobře. A ještě více je dokáži pochopit vzhledem k ročnímu období, on podzim či zima jsou obdobími, kdy to na člověka všechno nejvíc padá (alespoň u mě to tak vždy bylo), každopádně by to chtělo hlavu vzhůru a kupředu!
01.12.2010 17:33:00 | Andělskými perutěmi chráněna
Mě se tato básnička líbí hodně. Asi není cílem tady rozebírat "co-proč-jak...", je to poezie... Já takovým pocitům dokážu ale porozumět a dávám STip.
29.11.2010 09:19:00 | Yendas