Noci

Má bledá noční královno, jež máš plášť barvy havraní,
každá z nás jiný uděl má, obě však k slzám dohání.
Tvé slzy ovšem rosou zvou
a tvůj pláč je tichou prázdnotou.

To mé slzy slané od lítosti,
by vzbudily v lidech více zlosti.
Proto je svěřuji jen tobě,
abys je skryla ve své době.

Svěřuji ti je pod tvým závojem,
v polštáři, jenž byl jimi napojen.
Nenechej mi je na očích a ladem,
ty, jež nás tišíváš svou temnotou a chladem.