Víš když se bílá
pomalu mění...tmavne
stává se nezřetelnou
za černou růží
znamením chaosu
prosévaná zrnka
temna a zmaru
zářící démanty královny noci
nechá tě oslnit svojí mocí
vstoupit stát i pohladit
odejít nedokážeš
vůně jejích růží
zeslabí tě a vezme sílu
paní loutek
tam kousek od vesmíru
za nocí září
království temnot
osvětlené světlem
těch co neodešli
v zahradě plné černých růží
čerstvě vykopané hroby i
ty zapomenuté
bude tam i ten tvůj?
beze jména
květin i lásky
v koutě zasypaný.
nejspíš ano!
bude tam někde v prázdném koutě
co na tom ale záleží?
chci nyní projít protěží
a slyšet, jak mi říká kotě
a to je dáno!
o další mi tak neběží...
05.12.2010 18:41:00 | šuměnka