Anotace: ...nevím, ze kdy tohle je...ale když to po sobě čtu, samotnou mě mrazí v zádech, jak jsem se asi tehdy cítila..
Asi jsem se roztrhla zevnitř.
Jsem smítko co někdo odfouknul
oprášil
otřepal z rukávu.
Na vahách citů nepohnu zobáčkem.
Jsem zrnko v moři písku
a jehla v kupce sena
a jediná umřelá buňka srdce
poinfarktovýho kuřáka.