Mé dítě

Vedu své dítě za ruku
provázím ho mezilidskými vztahy
vyděšeně mi svírá dlaň

bolí nás to
ale usmíváme se
protože s těmito
výkroji v tvářích

jde prý všechno líp

Mé dítě mi dává otázky
které nechci brát
odvracím pozornost
a pak zvracím

lidskou slabost

jenže děti umí odpouštět
hladí mě po tváři
a zpívá

o kráse
co nikdo netrhá
zahradníci něžností

o síle
která beze studu
může být i slabostí

o důvěře
co nepotřebuje slova
zamilovaná v gestech

o přizpůsobení
protože někdy
musíš chodit

v bolestech .......

.........................

Spi maličký
vždyť se zase
brzy uvidíme

teď .... nějakou
neurčitou dobu
musím být jen

dospělý