Pokojový sen

Anotace: Jako dech...

Sbírka: Studené podroví

Pokojový sen

Mateřské roucho matičky
jsem dávno do koše odložil
z vrchu strážní věžičky
jsem svůj život nedbale položil.

Do hloubky ze srandy padám
jenom tak pro vaší radost
na dno náměstí si sahám
i na lesní travní porost.

Červený mok mi mozek smočil
poslední patří tobě vzpomínka
a pak lehce z okraje jsem skočil
kam vzduchem mi plála ramínka

Dopal jsem snad až do pekel
a ďáblův zvuk na mě z povzdálí
už nedočkavě pekelsky bečel
teď se mé viny zvukem provalí.

Ano hodně chyb jsem udělal
pekelný spravedlivý kníže
málo jsem se v životě vzdělal
a ženám jsem říkal ,,jdi níže“

Ale co z toho stejně tu zůstanu
za své hříchy zde budu pikat
ránu vidlemi tupě dostanu
no sakra měl bych si zvykat.