Vezmu si šálu a vyberu si
místo moře les,
protože tam, se mnou
může i pes.
Vezmu si sama sebe
a v tom šumným tichu,
utápět se začnu.
Utápím se ve svým světě,
kde nenávidím i miluju tě.
Utápím se v žalu,
kterej měl skončit
v předloňským jaru.
Utápím se čekáním na prince,
který vysvobodí mě, zoufalce.
Utápím se v myšlenkách,
že mě trestáš,
za skutek, kterej
se nikdy nestal.
Utápím se sama bez objetí,
bez dotyku, bez dětí.
Utápím se v sobě
a čas, čas tak rychle letí.
Tak si prosím tě, najdi
někoho jinýho,
se mnou už přestaň.
Dokážu se utápět i bez tebe,
nejlepší radu ti dám,
v pekle si ďáble zůstaň.
Někdy se člověk příliš trápí na to, by pomyslel, že někdy stačí se jenom rozhlédnout... někdy nás samoty bolí, láska, jakoby byla v dalekém nedohlednu... Někdy stačí jen maličkost, která nás dokáže dostat na kolena.
12.01.2011 06:10:00 | NikitaNikaT.
Snad záchraný kruh
protne vzduch
při dopadu tě obejme
a pak na Dábla slanou vodu vylejme...
Někdy se trápíme zbytečně,když vše odkládáme...
Přeju at Ti co nejdřív výjde sluníčko a bouřka pomine.
11.01.2011 06:54:00 | Danger