Jedna zlá noc!

Temno...
Mlha..
Vlhko a
Zima!

Před mýma očima,
spirála počíná
svůj kolotoč drátů,
co žhaví se doběla
a vrtá se mi do mozku
- chaos bolesti!

Pak nastává klid..
Nekonečný interval mezi neexistujícím vesmírem
a prázdným prostorem
- smíření.

Poté přichází tma!
Oceány uzavírají své břehy v železných branách
a přes řasy cedí se slzy.
Moře pláču,
Tiše však..
- Trans

Řeka v mozku protnutá drátem
vylévá se!
Proud slábne
Usínám s tím, že je to naposledy
- Věnuji Ti poslední vzpomínku

Temno...
Mlha..
Vlhko a
Zima!
- Už neexistují