Anotace: a výplod mého zoufalství....
Tolik bolesti
obklopuje mé srdce
nevím co s ní
přišla
potichu
lehce
hrála si ve vzduchu
s kapkami deště
když jsem vzdychala
toužila
ještě
naivní byla
necítila žhavé kleště
na krku
co slibovaly
odpornou záruku
že nebudu šťastná
vybledlý smích
a
slzy v okapech zamilovaných
konec prázdných slov
milovaný
teď svou masku shoď
pravou tvář
pusť na lov
nepochopíš
já už netoužím po ničem
svůj život
znova mít
nenaučils mě snít
bohužel
teď potřebuju s tebou být
hořím
bolestí
ale ty
mě neuhasíš...
nikdy
Ale,ale zase smutně :-(
Chtělo by to dovču,pěkně vybledlou tvářičku opálit a úsměv vykouzlit...
Jednou bude líp,bojuj!
16.03.2011 19:24:00 | Danger
ahoj, dozněl chopin v mém uchu. následovat bude Hana Hegerová, neboť tvá báseň mi jí připoměla. Tak hodně štěstí.
16.03.2011 00:21:00 | jirka prokeš
Dávám Ti super TIP, protože je to fakt prožitý. Nikdo nejsme dokonalý, ale z tohohle je cítit život. Sláva!!!
15.03.2011 23:51:00 | Hannazka