Utonulá
Utonulá
Anotace: Svět se z nás pokouší udělat stroje, které jdou bez cítění se stádem tam, kam oni chtějí, ale co když někdo nechce? Když je jiný? A když jsou na něj nátlaky toho našeho světa příliš tvrdé?
Ve věčném třpytu zatemnělých úplňků,
hrála si holka s velkou přílivovou vlnou.
S úsměvem, ve snaze zakrýt slzičky,
hledíce na to, jak jí všechny sny v tom přílivu tonou.
S úsměvem, jenž ji bolel víc, než smrt,
vržená světem mezi jeho mocné vlny.
Svůj osud tímto zpečeť, semkni, stvrď,
už nevýjdeš z té, lidmi vytvořené, clony.
Navždycky bloudící v světě bez chápání,
v místech, kde mohou žít jen velké dravé ryby.
V místě, kde marně čekala bys na zastání,
kde krutě potrestají všechny tvoje chyby.
Ta hloupá holka s malým vzdušným zámkem,
světlem, jež bylo vlnou rychle zhašeno,
teď zoufalá se zářezy na zápěstích,
nemohla unést to břemeno.
Komentáře (12)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk24.05.2011 17:35:00 Jeněcovevzduchukrásného
Nemusí být ani nátlaky světa, stačí v životě špatný partner a pak může přijít beznaděje končící tragédií.Má první básnička přímo ze života-Zlatá mamka a tak říkám, pozor koho si vyberete!!Nejseš v tom sama, jak píše Culík, každý má na bedrech nějaký ten kříž, tak hlavu vzhůru!
04.04.2011 20:03:00 Emmelia
pak se stane tím purpurovým proužkem, který vybočuje z davu.. musí se s tím naučit žít...
03.04.2011 13:10:00 la loba
Alespoň poznáš opravdové přátele,ty kteří tě neodsoudí a mají tě rádi takovou jaká jsi...také se cítim osamělá...a nejhorší je být s někým a cítit se nepochopený a sám
03.04.2011 11:50:00 NikitaNikaT.
Někdy se svět hroutí a lže ten, kdo řekne ne... protože mnoho zažijeme, mnohé překonáme, přestože stále se nande kdosi, kdo nás bude bít, řezat, ubíjet... je pro svouju pomstu, potěchu... pro zášť, po nepřipuštění a odpuštění.
03.04.2011 11:26:00 CULIKATÁ
Zářezy na zápěstí ošetříme
hlavu i srdce pozvednem
statečně se k životu postavíme
a nikdy už touto cestou nepůjdem
zase bude líp, uvidíš
každý má na bedrech nějaký těžký kříž:(
03.04.2011 11:26:00 CULIKATÁ
Zářezy na zápěstí ošetříme
hlavu i srdce pozvednem
statečně se k životu postavíme
a nikdy už touto cestou nepůjdem
zase bude líp, uvidíš
každý má na bedrech nějaký těžký kříž:(
