Utonulá

Utonulá

Anotace: Svět se z nás pokouší udělat stroje, které jdou bez cítění se stádem tam, kam oni chtějí, ale co když někdo nechce? Když je jiný? A když jsou na něj nátlaky toho našeho světa příliš tvrdé?

Ve věčném třpytu zatemnělých úplňků,
hrála si holka s velkou přílivovou vlnou.
S úsměvem, ve snaze zakrýt slzičky,
hledíce na to, jak jí všechny sny v tom přílivu tonou.

S úsměvem, jenž ji bolel víc, než smrt,
vržená světem mezi jeho mocné vlny.
Svůj osud tímto zpečeť, semkni, stvrď,
už nevýjdeš z té, lidmi vytvořené, clony.

Navždycky bloudící v světě bez chápání,
v místech, kde mohou žít jen velké dravé ryby.
V místě, kde marně čekala bys na zastání,
kde krutě potrestají všechny tvoje chyby.

Ta hloupá holka s malým vzdušným zámkem,
světlem, jež bylo vlnou rychle zhašeno,
teď zoufalá se zářezy na zápěstích,
nemohla unést to břemeno.

Autor Anjesis, 03.04.2011
Přečteno 1068x
Tipy 50
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Další povedená báseň. Úžasný =)

25.05.2011 13:34:00 | Pižla

líbí

Nemusí být ani nátlaky světa, stačí v životě špatný partner a pak může přijít beznaděje končící tragédií.Má první básnička přímo ze života-Zlatá mamka a tak říkám, pozor koho si vyberete!!Nejseš v tom sama, jak píše Culík, každý má na bedrech nějaký ten kříž, tak hlavu vzhůru!

24.05.2011 17:35:00 | Jeněcovevzduchukrásného

líbí

pak se stane tím purpurovým proužkem, který vybočuje z davu.. musí se s tím naučit žít...

04.04.2011 20:03:00 | Emmelia

líbí

Já děkuji, za komentáře i za snahu povzbudit

04.04.2011 18:23:00 | Anjesis

líbí

Čtu si jí znovu,akorát se topím v té tsunami s úsměvem na tváři...díky.

04.04.2011 09:45:00 | la loba

líbí

Tahle je fakt dobrá... ST

03.04.2011 15:00:00 | Trystan ap Tallwch

líbí

Alespoň poznáš opravdové přátele,ty kteří tě neodsoudí a mají tě rádi takovou jaká jsi...také se cítim osamělá...a nejhorší je být s někým a cítit se nepochopený a sám

03.04.2011 13:10:00 | la loba

líbí

Nur tote Fische schwimmen mit dem Strom.

03.04.2011 13:06:00 | Juan Francesco de Faro

líbí

Někdy se svět hroutí a lže ten, kdo řekne ne... protože mnoho zažijeme, mnohé překonáme, přestože stále se nande kdosi, kdo nás bude bít, řezat, ubíjet... je pro svouju pomstu, potěchu... pro zášť, po nepřipuštění a odpuštění.

03.04.2011 11:50:00 | NikitaNikaT.

líbí

Culík to vystihl úplně přesně....prostě ST*

03.04.2011 11:31:00 | Tamara

líbí

Zářezy na zápěstí ošetříme
hlavu i srdce pozvednem
statečně se k životu postavíme
a nikdy už touto cestou nepůjdem
zase bude líp, uvidíš
každý má na bedrech nějaký těžký kříž:(

03.04.2011 11:26:00 | CULIKATÁ

líbí

Zářezy na zápěstí ošetříme
hlavu i srdce pozvednem
statečně se k životu postavíme
a nikdy už touto cestou nepůjdem
zase bude líp, uvidíš
každý má na bedrech nějaký těžký kříž:(

03.04.2011 11:26:00 | CULIKATÁ

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel