Sám jsem se chytil do svých sítí,
teď moje aura teskně svítí
do hlubin.
Sám jsem teď chycen ve svém světě,
jsem oběť, kráčející po lafetě,
jsem svůj stín.
Sám se vězním ve své mysli,
jsem si dozorcem - a přísným! -
i sumou vin.
Jsem svojí četou popravčí,
knězem i matkou krkavčí...
Marnotratný syn.
O fenoménu smutné krásy bych měl napsat knihu a asi bych měl přestat poslouchat takovéto věci http://www.youtube.com/watch?v=lSi0SWz-u68 :) Děkuji za komentář, potěšil :)
10.04.2011 14:23:00 | free.poet