Sníš si....

Slzy stékají po tváři
a všichni už šli spát.
Hvězdy na nebi zazáří,
nechceš na pohádky hrát.

Bolest a smutek tě provází životem,
říkáš si tak to změň,
snad tento osud ti nebyl předurčen.

Člověk se jen tak nezmění,
zvlášť když nepřichází
ani malinký znamení.

Sníš si o spravedlnosti,
vůni heřmánku při čajovém
dýchánku.

Sníš si o lásce bez lží,
znovu prožitém dětství.

Sníš si o spokojenosti,
blbnutí bez starosti.

Sníš si snílku,
blázínku bláznivej
už nic nepovídej.


Radši běž už taky spát,
stejně jsi jen loutka,
co neumí v tomhle
zkaženým světě hrát.