Procházím se v oblacích
Dokola světla loučí
Duše se propíchla mi o trny
čepelí ostrých zbraní
I tlukot srdce ztich´
Smutek se dívá z očí
Žal slil se do skvrny
bolesti ze zklamání…
°
Procházím se v nebesích
Měsíc se chlupatí
A černé perly na šíji
se do tenkých šňůr řadí
Jen pro vějíře komtesy
se snažím neztratit
Až poháry se vypijí
v erb propojí se hadi…
Více by mně sedla větší blízkost rýmů, struktura abcd-abcd je již pro automatický přenos rýmu v mozku čtenáře náročnější a krása veršů tolik nevyzní, neboť není patřičně zvukomalebně podtržena. Ale stejně to u mě bylo na eS-Té!
Estét.
18.04.2011 00:26:00 | Špáďa
jsi ten štít i zbroj
co kontesu ochrání
když bloudí v hledání
svýho já
a vějíř neskládá si v dlaních
17.04.2011 13:34:00 | Mbonita
Souhvězdí hada je na nebeském ekvatoriálu.. ke spojení hlavy a ocasu dojde (snad)
17.04.2011 08:54:00 | Petbab
Běhávám v kapitolách
těch překážkových dráhách
jak v sněhu závěji
vstříc novým nadějím
o smutky zakopávám
radosti přeskakuji
svým dávným láskám mávám
přes vrchy starých tůjí
....a tak si žitím pluji
17.04.2011 08:32:00 | zenge