Když fialoví svítání...

Uf,já už se lekl,že to fialové svítání je monokl a že za to můžou ty rozpité pohledy :o)),ještě že jsi to vysvětlila.Pak nelze jinak ,než že jsi to pojala mistrně.

07.02.2006 20:50:00 | Guču

Skúsme prejsť do žiarivejších sfér.
ďakujem.

06.02.2006 12:08:00 | džemo

¨Přala bych Ti,pořádně se od toho černého dna odpíchnout a splynout s růžovou.

05.02.2006 13:07:00 | Iva P.

Vždy, když se vzbudím, vím, že žiju. A jsem rád, že tady ještě jsem. Snažím se žít každy den tak, jako by to byl ten poslední. A v tom je taky radost. Moc pěkně jsi to napsala.

04.02.2006 15:12:00 |

Krásná na hodně citlivé téma krásně napsáno

03.02.2006 08:09:00 | Skalnička

Je to perfektní a líbí se mi odhad i optimismus, že svítání vždycky všechen smutek v duši nakonec porazí a přemůže.

02.02.2006 21:18:00 | risik

Milí přátelé, je to tak, že po čase zármutku a truchlení, přijde zklidnění a vyrovnání s osudem i samotou, to je to fialové svítání na lepší časy, a zároveň to svítání vykrade tu černou kápi smutku! :-))

02.02.2006 21:10:00 | Krtica

Krtii nádherné:) Ale teda..taky tápu...Ale každopádně je to pěěěěknouškýýý=)

02.02.2006 20:46:00 | makretka

Báseňka je nádherná, ale přiznávám (bez mučení), že trochu tápu. Vždyť fialová značí duchovno a citlivost.
A zármutek v černé kápi nikde není milý host.

02.02.2006 20:38:00 | Mourek

Každopádně pěkné, zajímavé. Akorat jsem z toho trochu zmatená(no teda jen jestli náhodou ta moja zmatenost nečíší z něčeho jiného).. Nu, tak za 100.

02.02.2006 19:55:00 | BlackTangerine

Zaujímavé, povedal by som...

02.02.2006 16:43:00 | Who cares a lot

Ta je nádherná...
zármutek černou kápi snímá
a stává se z něj záře živá...
:o)

02.02.2006 14:43:00 | Cecilka