Když fialoví svítání...
Když fialoví svítání...
Anotace: Kdo by snad tápal, tomu vysvětlím.
Když fialoví svítání...
Monotónní údery,
vlnami šíří se dál,
rozpitými pohledy,
sotva bys rozeznal...
...tu fialovou,
ze dna vzlínat,
do smutku,
plní verzi smíření,
než bezděčně oceníš,
v osiřelých zdech...
...zdánlivě
proradnou krádež,
snad krádež,
černé kápi zármutku...
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk07.02.2006 20:50:00 Guču
Uf,já už se lekl,že to fialové svítání je monokl a že za to můžou ty rozpité pohledy :o)),ještě že jsi to vysvětlila.Pak nelze jinak ,než že jsi to pojala mistrně.
05.02.2006 13:07:00 Iva P.
¨Přala bych Ti,pořádně se od toho černého dna odpíchnout a splynout s růžovou.
04.02.2006 15:12:00 uživatel smazán
Vždy, když se vzbudím, vím, že žiju. A jsem rád, že tady ještě jsem. Snažím se žít každy den tak, jako by to byl ten poslední. A v tom je taky radost. Moc pěkně jsi to napsala.
02.02.2006 21:18:00 risik
Je to perfektní a líbí se mi odhad i optimismus, že svítání vždycky všechen smutek v duši nakonec porazí a přemůže.
02.02.2006 21:10:00 Krtica
Milí přátelé, je to tak, že po čase zármutku a truchlení, přijde zklidnění a vyrovnání s osudem i samotou, to je to fialové svítání na lepší časy, a zároveň to svítání vykrade tu černou kápi smutku! :-))
02.02.2006 20:46:00 makretka
Krtii nádherné:) Ale teda..taky tápu...Ale každopádně je to pěěěěknouškýýý=)
02.02.2006 20:38:00 Mourek
Báseňka je nádherná, ale přiznávám (bez mučení), že trochu tápu. Vždyť fialová značí duchovno a citlivost.
A zármutek v černé kápi nikde není milý host.
02.02.2006 19:55:00 BlackTangerine
Každopádně pěkné, zajímavé. Akorat jsem z toho trochu zmatená(no teda jen jestli náhodou ta moja zmatenost nečíší z něčeho jiného).. Nu, tak za 100.
02.02.2006 14:43:00 Cecilka
Ta je nádherná...
zármutek černou kápi snímá
a stává se z něj záře živá...
:o)
