Rozervání

Rozervání

Anotace: Básníci noci

Sbírka: Poslední zboží

Rozervání




I.
Nenapsal jsem ani jednu čárku
o té zlé marnivé rodové zákeřnosti,
která ničí mé srdce, tělo i tvé srdce a tělo,
v každé kmenové sféře jest má touha
po léta ukrývaná v hlavách závislých na sexu
a drogách, skrytá v touze blýskat se na lepší časy,
touha prodaná kategorických transenentálních
zážitcích po alkoholovém večírku
plného vína, nechráněného sexu a úchylných
deviací při svitu luny v lůně ženy hledali jsme,
početí nového života ke znalostí mých vlastních
a lidí z Vlašimi kde žiji.
Tam Vlašim tam žije plno poetiků ukrytých
v činžovních domech a jejich básně též psané
v temných sklepích při svíčkách a lahví
levného Sklepmistra a poloprázdnou tabatěrkou
starého tabáku míchaného senem ze stohu z Boliny
který jsem podpálil stejně jako jsem podpálil své
nekonečné touhy v slově jest a opustil jsem
dívku kterou jsem měl podle tabulky milovat,
ale náš soud jest ještě neskočil, jest dál chybuješ,
jest podnikáš výpravy za alkoholem a láskou na
jeden večer, jest dáváš si za pravdu za smrt, za lásku,
jest polykáš sperma otroků nemoci, jest ztrácíš
se v nočních swingových písních, jest shoříš v úpadku
mravnosti etického chování.







II.
Získávej se prosím v ulicích kardinálského
večera promarněného zbytečnými modlitbami
směřující ke slepé lásce k bohu, který v našich
srdcí, srdcí básníků, kteří jsou pevnými nohami
na zemi a přitom létají v oblacích jménem
marnivé sny, proč nevěříte v Boha, který dává
falešnou lásku naučenou z biblického života jenž
ukazuje správné žití transportované na človíčka,
NE! Jsme neznabohové, realisti a přitom poetický
naivisti ve ztracenosti života AMÉN.
Hroutíme se jako nemovitost v poeticko sexuálním
životě, realitních kancelářích prodáváme
veršované reality, které jsou na dotek nedosažitelné,
ale pohledem zřetelně viditelné dočasně
ovlivnitelné v diktatuře českých Bohů, kteří změní
co napíšeme, ale nezmění to co cítíme a co jsme
napsali do sebe od sebe pro tebe.
Jsme vyvrhelové společnosti za pózou nenávisti vidíte
naše duše z našich tělesných schránek vnímáte pouze
to špatné, apropo oči, oči ty nelžou ty pravdu povědí
ať je ráno nebo večer.
Vyvrhelové a černé ovce lásky, verše psané tuží
na toaletní papír Vlašimských kanálních lázní.
Vidím básníky jenž ve svrchované touze po míru
a lásce konají skutky alkoholových opojených
krvácejících z dásních a nosu lidí přejících
si klid a poetické uklidnění, bez depresí
nad cizím neb svým rozlitým mlékem,
které co by řekl Milan : slízala černá kočka
bratra Kájina a Jidáše kteří zabili a udali
své jediné přátelé tak, tak přijde a slízne
náš problém, ach plachetnice přítele
Milana Marouška, který svrchovaný
nedoceněný poeta sklízel stoly v Bečkové restauraci
v Benešově a utíral nože z jatek od krve, podej mi
srdce Milane básníků noci,
právoplatný dědici odkazu básníků noci.






III.
Ty jediný znáš pomstu padlích duší, která tuší její
čas který se naplní básníky noci osvobodí od všech
starostí které prožíváme pod záplatou a jakousi
pózou smíchu a asertivního veselí jenž uklidňuje
už tak plné srdce bolesti a skutků které nelžou,
vzít zpět k bídného světa do minulosti,
jsem kajícník přející si odpuštění na znamení
věčné zpovědí sám sobě se zpovídám a lidem
nebo neb jsem ublížil jenž jsem zklamal záplatkou
lásky a dával jejich pocity v sázky.
Bůh mi neodpustí, protože není má láska už mě
nezachrání, protože ví že se nezměním,
základ odkazu básníků noci ve mně vře,
touží ven vyjít na povrch vzejít udat svou
tělesnou polohu zápachu temného sexu
v nočních kopkách drogových znalostí
a naivitě povrchních soustředění se na demenci
školou determinovány determinací ducha,
nechceme se determinovat ničím kromě poetického
splynutí v tajemných pokroků české literatury v ságových
románech od Jiráska nenacházím duši českou poetickou.
Jsme básníci ztracení v peněžních hrobkách
obepnutými ostnatými žiletkovými dráty,
chceme ven, chceme pryč , chceme lásku nechceme bič,
chceme milovat, chceme darovat, chceme usínat chceme
se probouzet, chceme přátelé, chceme teplo v těle, chceme
chlast, chceme sexuální slast, chceme rostliny, chceme
roztrhaný džíny.
Vše co chceme,polovičku máme, ostatní chceme, ale vy říkáte to vám nedáme.
Autor Kalin, 04.05.2011
Přečteno 320x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

můžeš i něco jiného je tam více poezie

04.05.2011 18:27:00 | Kalin

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí