Umírání

ST a dál netřeba komentovat..

27.05.2011 20:19:00 | Pevya

Naděje je věc s peřím,která se usadila v duši a zpívá melodii beze slov a nikdy nepřestane-vůbec"

21.05.2011 17:37:00 | puntik modry

život a smrt....černá a bílá....ST.

20.05.2011 23:15:00 | ZILA78

to je příliš srdceryvné komentovat tady..
kéž se modlí, ať se smrtka otočí k nim zády...

19.05.2011 08:58:00 | šuměnka

Maruško, někdy je vteřinka prchavá, jako paprsek slunka, co do okna ráno Tě budí, nebo ten poslední, když k večer za obzor se sklání... jde spát utichá...

Anděl shůry přiletí,
posype lásku perletí,
vynese ji do výšin...

Slzou skrápí zemi,
proč tolik chybí mi,
nikdo osud nezmění...

Na perutích se usmívá,
v podobě hvězdy se dívá,
na Tebe, človíčku, bolavý...

Neplakej, čas rány zahojí,
já vím, že černé se neptají,
když přijdou a začnou brát...

Už nastal, drahý, její čas,
jenom vzpomínky zůstanou v nás...

... do doby, než znovu se potkáte.

Slzou skrápím modré stránky,
i já dobře to znám taky,
když někdo mocinky moc chybí...
... osudová láska, příteli...

                         ... zůstává navěky, až za hrob!


Přátelé, co zůstávají,
podrží Tě v nejtěžší chvíli,
bys neprošel zbytkem života sám...
... ulehčí bolesti, utřou slzy
znovu budeš se na svět usmívat.

19.05.2011 06:33:00 | NikitaNikaT.

Ach, člověk umírá tolikrát,kolikrát ztrácí svoje nejbližší.

18.05.2011 22:20:00 | Lota

Co na to říct...tomu kdo zemře už nechybí nic...nesmíme být sobci a bránit odchodu milovaného člověka...já sobec jsem a nezvládám žádné odchody takže ta báseň je pro mne blízká bolestí...

18.05.2011 08:48:00 | la loba

Až do kůže se zaryly Tvé řádky... Před pěti lety jsem si takový příběh prožila, když mi umírala doma maminka a já věděla, že tatínek zůstane sám a já do sebe tak vstřebávala dvojitou bolest...

18.05.2011 07:51:00 | labuť

Je to kruté

18.05.2011 07:28:00 | Jarka

Těžko se hladají slova

17.05.2011 22:06:00 | Kars