VÍŠ

Víš....
domýšlet můžeš slova
podle vlastního uvážení

věříš...
pak je svět barevnější
modrá směr ukazuje

podej mi
třeba svojí ruku
na ničem jiném nezáleží

výkřiky...
zahynulých v boji
neustálá vzpomínka

moře slov...
osudy vylézající na světlo
podporovány nocí a malomocí

obyvatelé svázáni nití dlouhou
spojující duše až k
nenarozeným představám

o modrých stromech
oceánu spadlých hvězd
plnících přání

dětem které ještě věří
o dobrém konci
pro všechny živé tvory
na této planetě.