Jen flaška whiskey na stole zbyla,
vůně její se šíří okolo stolu
a pár lidí by k sobě přivábila
kdybych tu nestál zcela sám.
Tak hodím ji do sebe, je to fakt síla,
zažívám pocitovou hyperbolu,
když na mne svým obsahem zapůsobila,
a jako housenka ji spásám
do poslední kapky.
Poloprázdná flaška whiskey na stole leží,
a ten pobuda vedle ní já jsem,
čas se netáhne, místo toho sprintem běží
a s ním odpíjím zbyteček whiskey
mentální celistvost si držím stěží,
vše skrylo se pod prašným nánosem
opilec se střízlivým neudrží
a pití je pro něj tekutými písky,
z nichž se nevyprostí.
Prázdná flaška whiskey na zemi se válí,
v objetí mrtvoly, která pila,
tak dlouho, až se jí zadávila,
však v její tváři úsměv jak vtesaný do skály.
Oproti očekávání... Nadprůměr, jedna z nejlepších...
15.06.2011 20:31:00 | Corsica
Já nevim proč furt strašej v médíích,že je alkáč špatnej,vždyt je dobrej.
12.06.2011 09:01:00 | ECHO PARAZIT
Zajímavá báseň...ale i tak myslím si že cesta ven někudy vede jen vzít za tu správnou kliku a nepodlehnout zvyku chodit cestami co nám ušlapali ti lháři prolhání co slibovali že život je jen zábava a žádný splín,ti co stín svých vin na nás potajmo hodili snad nechtěné snad aby se bavili?...já věřím v kliky a dveřím co nikam nevedou,snad budu mít štěstí...
12.06.2011 08:55:00 | la loba