..k rozbřesku tisíc let..
..k rozbřesku tisíc let..
Spáry a cestičky semknuté na dlouhý čas
Zalité hořkostí, spálené posledním vzdechem
…v posvátné temnotě ztrátám se usíná snáz…
°
Na střechách vysokých stíny se s měsícem honí
Až příliš daleko pro mě je nyní ta výš
Zmáčená od rosy na zemi hlavu svou kloním
…k rozbřesku tisíc let, sama - ač blízko je kříž…
°
Skleněné vitráže příběhy archaické značí
Kontury s barvami splývají na jeden kus
V tolika vrstveních zklamaná důvěra kráčí
…a s ní i dozvuky „sit tecum dominus“…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskSkleněné vitráže příběhy archaické značí
Kontury s barvami splývají na jeden kus
V tolika vrstveních zklamaná důvěra kráčí
…a s ní i dozvuky „sit tecum dominus“…
Velice dobře napsané....S.T.
24.06.2011 21:19:00 | ZILA78
Smutně křehké, ach jo...
18.06.2011 06:50:00 | hloubavá
Když znaven ulehám za rozbřesku,
den v tobě vstává a plna lesku,
měsícem sycena, k žití máš blíž,
do jeho výšek se probásníš.
17.06.2011 17:05:00 | Špáďa
St ! -S-
17.06.2011 12:23:00 | Skywalker
vystihuje to krásnou atmosféru hřbitova, lehce a přesto dobře napsáno
17.06.2011 09:48:00 | whiolet
Jen šeptnu krása a už jsem z ticha, abych nerušila tu zvláštní atmosféru...
17.06.2011 08:15:00 | labuť
Noc ti očividně inspirativně prospívá, ačkoli den, předpokládám, nezaostává.
17.06.2011 07:20:00 | Dota Slunská
kdo umí - UMÍ! ST
17.06.2011 06:19:00 | nejsembásník
S jemností čtu Tvé řádky, po dnech, hodinách vracím se... tak ráda zpátky. ST!***
17.06.2011 05:52:00 | NikitaNikaT.